Postupem času klasická média a tradiční zpravodajství zanikají, díky velkému růstu sociálních sítí a internetových médií. Ty používá stále více a více lidí, což způsobuje větší a rychlejší šíření poplašných zpráv- takzvaných fake news.
Když se zpětně podíváme na prezidentské americké volby, můžeme si všimnout, že byly ovlivněny právě falešnými zprávami. I v České republice se denně objevují zprávy, které jsou falešné či zavádějící. Pokud takovouto zprávu sdílí například na facebooku populární stránka, stane se, že si během pár hodin článek přečte tisíce lidí, čímž vzniká panika. Takovéto zprávy můžou negativně ovlivnit právě volby nebo jiné důležité události.

Například zpráva z roku 2015, podle které ruský profesor oznámil, že rakovina a cukrovka jsou vymyšlené nemoci, sdílelo zhruba 34 tisíc lidí. Zprávu o tom, že rozdělení ČSFR v roce 1992 je neplatné potom 26,6 tisíc lidí.
V české republice nejvíce negativně ovlivnily parlamentní volby poplašné zprávy týkající se uprchlické krize. Desítky webů publikovalo články s falešnými fotkami či informacemi a způsobily tak v České republice vlnu odporu k politickým stranám podporujících přijímání uprchlíků.

Jak se ale proti přílivu těchto informací bránit?
· Za prvé je důležité zkoumat, zda jsou v článku uvedené původní zdroje. Nepodložené informace mohou být velice diskutabilní. Možností je také si informaci ověřit na jiných webech, případně i zahraničních.
· V seriózních médiích se vždy uvádí autor článku, dost často i s odkazem na jeho profil. Pokud tomu tak není, nebo je uvedena jen přezdívka, může se jednat o falešnou zprávu.
· Dejte si pozor na nadpisy. Často se objevují články se spoustou vykřičníků nebo ohromujících, či skoro neuvěřitelných informací. Takovéto články i často obsahují velice odlišný obsah, než se zdá podle nadpisu.
· Zamyslete se nad danou informací. Pokud se vám zdá nepravděpodobné, že by byla pravdivá, je to docela i možné. Přece jen bychom měli dát na svůj zdravý rozum a nevěřit všemu, co se píše na internetu.